II. DIVADELNÍ BÁL

Po úspěšném loňském plese, který jsme vyzkoušeli jako novinku a byl situován na po- čátek 20. století jsme se rozhodli, že uspořádáme i další ročník a vymysleli téma – středověk.

(text Jana Vídeňská – foto Markéta.Popelková)

Stejně jako vloni jsme účastníkům v dobovém kostýmu umožnili vstup za poloviční vstup-né a snažili se vhodnou výzdobou vytvořit prostředí, které by středověk co nejvíce při-pomínalo. Vysmejčili jsme půdy, staré mlatevny i kouty dvorů a dali dohromady pár úžas-ných věciček, které nám výborně k výzdobě posloužily. V tomto nám nejvíce pomohla naše stálá ochotná zásobovačka všeho možného Jarka Zlochová, no a samozřejmě se opět blýskl kulisář Tonda, který vyrobil stylový dvoukolák a celá výzdoba vestibulu, sálu i středověké krčmy byla převážně v jeho režii.

V krčmě obsluhovali středověcí šenkýři z řad místních myslivců a svítilo se pouze svíčkami. Jídelní a nápojový lístek sliboval pohoštění chutnou krmí a různými nápoji co zvlaží vyprahlé hrdlo. Bohužel u většiny položek byla poznámka „sežráno“ či „vychlastáno“ a zbyla jen obvyklá plesová nabídka.

Do vestibulu jsme umístili nástěnku s fotkami z loňského plesu a nostalgicky zavzpomí- nali.

Děkujeme Aničce Pavlíčkové a Lidušce Malenovské za výběr vstupného a Markétě Popel-kové za fotodokumentaci. Přišlo 78 návštěvníků v civilu a 61 v kostýmech + ochotníci.

Zahráli a zazpívali nám Jindra Kotek a manželé Rapáčovi, kteří dokázali pořádně rozpará- dit celý sál a to jak při dechovce, tak moderním žánru.

Zlatým hřebem večera bylo vystoupení šermířské skupiny z Uherského Ostrohu Memento Mori a při jejich výkonech se mnohdy až tajil dech, ale v sále seděla paní doktorka Bě- líková a bylo přítomno několik hasičů, takže záchrana byla zajištěna.

Pro zpestření bálu jsme rozdali přítomným návštěvníkům kartičky s pohádkovými a historickými postavami. Červené dámám, modré pánům a ti se pak v sále museli najít, aby byli tematicky do páru a bylo jim vyhlášeno sólo. Všechny pobavilo, když si Erika Machová vytáhla kartičku, na které stálo „Šebestová“ a musela se najít s Machem, ovšem tím pohádkovým.

Poslední návštěvníci opouštěli sokolovnu po páté hodině ranní a myslím, že se ples hod-ně vydařil. Ovšem bez určitých obětavých jedinců , kteří se nachází v našem ansáblu a jsou vždy u všeho, bychom podobné akce nebyli schopni pořádat. Jen doufám, že jim ten elán vydrží a budeme vás moct pozvat na III. ročník, jehož téma zatím nevíme.