Obsah

Info pro návštěvníky

 

Řada informací o městečku pro potenciální i skutečné návštěvníky Žeravic.

Především situování městečka a trasy cesty do něj :

Naše městečko leží v Jihomoravském kraji, v jeho nejjižnější části, v Hodonínském  okrese, v regionu zvaném Moravské Slovácko. Od Brna je vzdáleno asi 65 km,  od města  Kyjova 9 km

 

Další stylizovaná mapka ukazuje cestu z Brna, z PrahyNěmecka po dálnici D1  až k Brnu kolem něj dál až na exit 210Holubice tam sjet z dálnice. Další cesta je  na následující mapce : Slavkov – Nížkovice – Silničná – Archlebov – Strážovice – Kyjov – Žádovice – Žeravice.

 

Další mapka ukazuje cestu z Německa, PrahyBrna nejprve po dálnici D1 u Brna  na křižovatce dálnic přejezd na dálnici D2 na exitu č. 25Hustopeče sjet  z dálnice po silnici č.425 přes obec Starovičky, dále silnicí č.421 přes obce : Velké  Pavlovice – Bořetice – Kobylí – Terezín – dále silnicí č.51 přes Čejč – pak silnicí č.422  přes Hovorany  – Šardice – Svatobořice/Mistřín do Kyjova. Dále přes Žádovice  do Žeravic.

 

Pro cestu z jihu – ze Slovenska a Maďarska ukazuje trasu další mapka po dálnici D2  až k exitu 48 – Břeclav, tam sjet a po silnici č.55 kolem Hodonína – dále přes Dubňany – Svatobořice/Mistřín – Kyjov – Žádovice do Žeravic.

 

Poslední trasou je cesta z Rakouska – mapka ukazuje cestu ze tří moravských  hraničních přechodů Drasenhofen/Mikulov – Schrattenberg/Valtice a Rein-tal/Poštorná. Cesta vede přes Břeclav a dále stejně jako z dálnice D2 po silnici č.55 do Hodonína, dále  po silnici č.431 přes Dubňany – Svato-bořice/Mistřín – Kyjov – Žádovice do Žeravic. Na mapce jsou uvedeny i hraniční přechody ze Slovenska.

Řada informací o městečku pro potenciální i skutečné návštěvníky Žeravic.

Zařazení městečka do vinohradnických oblastí a trasy cesty do něj:Vinařské městečko Žeravice je situováno do Slovácké vinohradnické pod-oblasti, do její severní části.

Na vjezdech do městečka jsou instalovány uvítací tabule s datem první písemné zmínky  o existenci obce.
Na další mapce jsou znázorněny hlavní trasy vinařských stezek a cyklostezek  městečko Žeravice leží na Bzenecké vinné stezce.

Další detailní mapka ukazuje, že trasa jak stezky, tak cyklotrasy vede po silnici  mezi  Bzencem a Žeravicemi.

Stezka je průběžně označena tabulkami  v případě, že vede cyklotrasa po shodné trase, je na tabulce i symbol kola. Šipka udává směr.

Restaurační zařízení v Žeravicích :

Ve středu obce na náměstí je pohostinství „Na formance„, které po velké renovaci  uspokojí i ty nejnáročnější hosty jak stran stylového interiéru, tak v kvalitě  poskytovaných služeb. Kromě každodenního podávání obědů jsou  tu pořádány kulinářské akce, možnost pořádání uzavřených společností  a vybavení  velkoplošnou tv projekcí. V letních měsících navíc zahrádkatanečním  parketem a velkým grilem, umožňujícím rožnění selat.

(foto © I.Kadaňka)

Na spodním okraji městečka, u silnice na Těmice a Bzenec,se nachází stylová  vinárna  Vinařství Stan.Žůrek. Slouží především větším uzavřeným společnostem  a vyznavačům místního vínadobré zábavy. K dispozici jsou dvě vytápěné oddělené  místnosti s kapacitou 6O35 míst. Začátkem posezení je degustace vín vlastní  produkce, rozlévaných jak koštýřem, tak z lahví. Po předchozí dohodě je k dispozici  objednané jídlo, lahvové pivo, nealko a káva. O dobrou pohodu se stará vlastní  kapela  Vinařinka, které kapelníkem je majitel firmy. Její repertoár tvoří hlavně  slovácké  písničky. Další informace o sklepu najdete na www.vinozurek.cz .

(foto © I.Kadaňka)

Hned vedle je další restaurační zařízení vinárna Royal, ve které se pořádají  občasné  kulinářské akce jako jsou zvěřinové speciality apod. Slouží k pořádání oslav, rautů a jiných uzavřených společností. K dispozici je restauarce, barsalonek.K jídlu  různé speciality, rozsáhlá vinotéka, točené pivo Staropramen, k poslechu i tanci  reprohudba.

(foto © I.Kadaňka)

Nyní malá výprava do historie městečka jen do té nejzajímavější :

Zatímco podrobnější informace o historii městečka najdete v odkazu historie, zde to  budou jen události nejdůležitější spolu se seznamem jeho  nejvýznamějších  pamětihodností. První historicky doložená zmínka o existenci, tehdy  ještě pouhé vsi  Žeravice, pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Své  majetky, převážně  vinohrady, zde mělo Olomoucké biskupství a klášter Hradisko  u Olomouce. Také sousední ježovská farnost tu měla své fundační vinohrady.

Pro pěstování vína jsou obci nejen dobré klimatické podmínky, ale také výhodná  jihovýchodní orientace většiny svahů v jejím katastru.

Rozmach obci umožnilo až povýšení na městečko králem Vladislavem II. Jagelonským. Glejt ze 14. června 1503 (originál je uložen v okresním archívu v Hodoníně) obsahuje  i výsadu pořádat trhy a šenkovat vlastní víno.

Dochovala se i mapka regionu z 18.století, na které je městečko označeno německým  názvem Scherawitz.

V bývalé panské lisovně vína později přestavěné na sokolovnu, je dodnes kamenný  relief s erbem pánů z Petřsvaldu, dlouhodobých majitelů podstatné části městečka.

Perokresba od neznámého autora znázorňuje hlavní dominanty městečka zprava :
 - štít zámečku z roku 1540
 – původní hasičská zbrojnice z roku 1927 
 – barokní
kostel sv. Jana z roku 1722.

Původní rychtářova pečeť obsahovala kromě srpu také symbol vinařského nože, tedy  nářadí dvou hlavních činností obyvatel obce zemědělstvívinařství. Na pečeti je kromě  obou symbolů rovněž erb pánů z Víckova. Ze znaku vychází i znak městečka, schválený  parlamentem ČR k užití jak pro obecní prapor, tak logo.

Městečko se rovněž může pochlubit dlouhodobou přítomností komunity českých moravských bratří. V jejich kostele s věží se zvony tzv. sboru, se konalo šest synodkonsilií sedmi starších. Na synodě konané 25.dubna 1616 byl zde na kněze ordinován  tehdy 24 letý Jan Amos Komenský. Ze sboru zbyl domek, ve kterém je částečně  zachován interiér, který slouží jako památník nejen pobytu bratrské komunity, ale  i expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde i fragmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů. Po  dohodě je možno památník navštívit.

Pro případ nebezpečí hrozícího ze strany exekutivy Ferdinanda I., si bratři vybudovali  systém únikových chodeb z jednotlivých domů v obci do společné chodby, vedoucí  až na hrad Buchlov. Ten patřil jejich hostitelům, pánům z Petřsvaldu, vyznávajícím  stejnou víru. Bratři pěstovali vinnou révu a právě ze sklepů s vínem tajné chodby vedly.

Obraz neznámého autora z přelomu 18. a 19. století znázorňuje požár v obci  v roce 1775. Jsou na něm i tehdejší dominanty obce kromě již zmíněného zámečku (na  obrazu dole vpravo), katolického kostela (dole uprostřed) je tu i bratrský sbor  s věží (na obrazu dole vlevo). Nad požárem v obci je světec svatý Florián v oděvu  římského důstojníka.

Mezi největší pamětihodnosti městečka patří :

Zámeček
V roce 1540 byl v areálu bývalé tvrze postaven nevelký zámeček. K zámečku patřila  zahrada, obehnaná zděnou zídkou. Žádné okrasné stromy a keře se ale nezachovaly. Z počátku byl zámeček majiteli obýván poslední obyvatelkou byla komtesa Crestencie  z Petřsvaldu, která zde v roce 1775 zemřela. Pozdější majitelé Žeravic bydleli  na Buchlově. Velkou vnitřní přestavbou v roce 1947 se zámeček přeměnil na újezdní  měšťanskou školu J.A.Komenského. Jako škola slouží dodnes.

Barokní kaple sv. Barbory

Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1689. Střecha je pokryta šindelem, který se stále  udržuje. Vnitřní výzdobu tvoří vyřezávaný oltář ze 17. stol., který byl renovován v roce  1926. Kamenný kříž na centrální cestě hřbitova byl osazen v roce  1848.

Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Základní kámen položil patron kostela Hanuš Dětřich Petřsvaldský v roce 1722. Za jeho velkého materiálního i finančního byl dostaven v roce 1728 a zasvěcen Stětí  sv. Jana. Složité stavební práce prováděli místní občané za vedení stavebníků, stavějících Buchlov. Tři zvony v hlavní věži pocházely z bývalého bratrského sboru. Největší zvon vážil 27 q a 15 funtů. Když byl v roce 1666 u sboru litý, zvonař ukradl  mnoho materiálu. Byl však svým tovaryšem prozrazen a musel z ukradeného  materiálu ulít ještě malý zvon, který byl zavěšen na radniční věž. Zvon na malou věž  kostela věnoval Zikmund z Petřsvaldu. Při velkém požáru Žeravic v roce 1775 (viz obraz  nahoře) vyhořel i kostel. Zvony se žárem roztavily a znovu byly přelity v roce  1776. Do kostela byl přemístěn již zmíněný zvon z radnice. Interiér kostela byl vybaven  obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížovou cestou Joži Úprky, mistrem do- danou v roce 1897. Za dva roky poté byly pořízeny vzácné varhany, instalované  mistrem Čapkem z Kremže. Uprostřed kostela je hrobka Marie Crestencie z Petřsvaldu. Za obou světových válek byly zvony odvezenypřetaveny – za první byly dokonce  k vojenským účelům zabaveny i cínové píšťaly varhan (více o zvonech a hodinovém  stroji v odkazu Římsko-katol. farnost).

Dřevěná boží muka

Asi kilometr severně od obce jsou u kapličky a dvou starých lip dřevěná boží muka  z roku  1806. Dle pověsti z doby bitvy Tří císařů u Slavkova (podrobně viz.  odkaz Historie) zde byli popraveni dva francouzští vojáci – houslista a tambor. V místě, kde byli rovněž pochováni vojáci padlí v bitvě byla postavena boží muka  a vysazeno pět lip. Dnes už stojí pouze dvě, původní rukodělné dílo nahradila replika  z roku 1990 od místního řemeslníka. V roce 1913 zde byla postavena i zděná kaplička. Je to nejvýše položené místo obce, které nabízí krásný pohled na širého  okolí za jasného počasí je vidět i Pálavské vrchy.

Zděné kapličky

Na tehdejších „výpadovkách“ u cest do sousedních obcí byly vybudovány celkem tři  zděné kapličky. Nejstarší je kaplička u polní cesty do Bzence z roku 1861.

Další stojí u silnice do Ježova, která byla postavena v roce 1870.

Třetí a nejmladší je již zmíněná kaplička nad obcí u božích muk. Ta byla vybudována  v roce 1913.

Morový sloup

K ukončení tyfové epidemie, která těžce postihla žeravské občany, se vztahuje  postavení vysokého sloupu se sousoším Sv.rodiny uprostřed městečka v roce 1873.