Obsah

SVATEBNÍ „OLIZ“

SVATEBNÍ "OLIZ"

sklepa vinaře Josefa ŽŮRKA, sen.
pátek 12. září 2008

V titulku uvedený vinař Jožka Žůrek, sen. se ukázal jako velice zodpovědný tatík, co pečlivě chystá synovi svatbu anebo chce mít alibi pro pozdější pomluvy o kvalitě na svatbě podávaného vlastního vína. Proto neváhal a do svého sklepa pozval elitu místních vinařů coby porotu degustátorů, která za vedení v naší ob-ci jediného státem k této činnosti akreditovaného degustátora Petra Poizla "olízla" vše co ve sklepě teklo a nakonec vynesla jasný verdikt. Porota čítala dvanáct členů (z toho jedna ženského pohlaví s jen hlasem poradním ) – přesně se začátkem podávání vynikajícího předsvatebního (tedy "svícového") gulášku z produkce paní domu a hlavní organizátorky svatby, dorazili další dva členové poroty až z matičky Prahy (a rovněž jedna z nich byla žena s poradním hlasem).

Nejstaršími vzorky byly Sg – RBZw – všechny ročníku 2001. Hlavními rivaly o čest být zcela vypit na svatební hostině byla ovšem vína loňská, která měl vinař někdy až v sedmi mutacích chuti, tak jak si s ní pohrála sama příroda v různých demionech. Ne, ještě verdikt porota nezveřejnila, teď se ujala režie hostitelka.

(text i foto I.Kadaňka)

 

V nejvhodnější chvíli se do sklípku dotáhl obří kastrol s guláškem v množství pro celou rotu bojovníků – paní domu, jak je již výše zmíněno, ukázala své kuchařské umění. Všichni porotci se dali do pojídání – i nášupy byly možné. Kromě chleba se zakusovaly i kvašáky rovněž z produkce hostitelky. Vinařští puritáni jistě na-mítají, že se mělo napřed dochutnat víno, ovšem v zásadě bylo o víězi již rozhod-nuto a gulášek tak voněll…

 

Pak se už jen dopíjelo, co ve sklepě k pití ještě zbylo. Porota vynesla jednoznač-ný verdikt – bílým vínem, podávaným na svatbě, bude MT 07 – ze třetího demi-onu od dveří – a červeným, kterému se té cti rovněž dostane, bude Sv – 07 v mutaci číslo 4. Naštěstí jsem sklep vyfotil jak před počátkem tohoto důkladného olizu, tak před svatebním vyplundrováním – ještě že je právě vinohrad plný slib-né úrody. V závěru se popíjelo i vínko staré, které bylo stočeno a pečlivě vos-kem zalito v malých třídecových lahvičkách. Protože jsem spěchal domů fotky vyvolat a ještě čerstvé na obecní web "vyvěsit", opustil jsem porotu v družné, zatím ale nezpěvavé náladě. A končím omluvou – na fotkách chybí starší půlka bří. Kalivodů – Milan, který seděl vedle mne a tak jsem ho neviděl – nikdy se mi nepřipomenul, že na něj oko foťáku nikdy nemrklo. O příští akci u vína mu to bo-hatě vynahradím.

(text i foto I.Kadaňka)