Obsah

Premiéra F.X.Svoboda – POSLEDNÍ MUŽ

Premiéra

F.X.Svoboda – POSLEDNÍ MUŽ

v pátek 27. a v neděli 29. dubna 2007

Hned po výběru dalšího kusu k letošnímu nastudování bylo jasné, že si místní ochotníci Jany Vídeňské nastavili laťku značně vysoko. Nastudovat komedii, kterou většina dospělých zná z filmového zpracování a dokonce dvojího – to je odvaha. A když v obou filmech titulní postavu zahráli dva z našich největších herců – Hugo HaasJaroslav Marvan, to už hraničí s riskováním pověsti a když je k tomu všemu film často uváděn v rámci filmů pro pamětníky i v televizi – to je přímo dramaturgovo šílenství. Ke všemu vyjmenovanému ještě poslední kapka na doražení – titulní postavu – tedy Haase i Marvana u nás v obci snad poprvé v historii tohoto svěžího dílka ztvárnila žena. Divadelní historie sice zná nejednu inscenaci, také zfilmovanou /a dokonce největším znalcem autorova díla J.Menclem/, ve které režisér /byl to Zdeněk Potužil v pražském divadle Na okraji/ pověřil ženu ku ztvárnění mužské role – byla to postava uřvaného Pepina a úžasně ji dlouhá léta hrála Iva Hütnerová. To představení jsem viděl aspoň desetkrát a dokonce kameroval jeho záznam – určitě již víte, že jde o Hrabalovy Postřižiny. Zavzpomínal jsem na ně proto, že se v naší obci rovněž našly dvě odvážlivé tvůrkyně, co si to zkusily – již zmíněná režisérka/nápověda Jana Vídeňská a protagonistka souboru Petra Knápková coby vládce rodiny „kotel“ – Kohout. Na fotkách níže uvidíte „přestavbu“ mladého děvčete ve starého chlapa. Ostatní herci to měli jednodušší – nechali si jen vyžehlit vlasy á la třicátá léta a probrali šatníky babiček.

(text a foto I.Kadaňka)

 

Zazvonilo a tak honem do setmělého nabitého sálu – úvodní slovo patřilo reži-sérce.

 

Pro zvídavé čtenáře našeho webu uvádíme další „špek“ – zvědavý objektiv foťáku během představení nahlédl do zákulisí aby ukázal, co dělají herci, kteří právě nejsou z hlediště vidět. Všechny senzacechtivé ale zklame – herci ne-páchají žádná zvěrstva, ale biflí se své budoucí repliky – tedy to co mají za chvíli, už viděni, říkat a dělat.

 

V závěru prvního aktu tyran rodiny s kufrem odjíždí – ve druhém dle starého přísloví „když chybí kocour – mají myši pré“ slaví rodinka včetně nápadníků nepoznanou volnost – v půli bujaré zábavy se ale najednou p.Kohout objeví ve dveřích – hrůza se vrátila – ve třetím aktu ale bude daleko hůř.

 

I v Žeravicích měl tento šílený nápad – tedy obsazení mužské role děvčetem velký úspěch – o premiéře nebylo jediného volného místa v parteru a diváci obsadili i balkon – na derniéře takřka stejně. Během celého tříaktového představení se téměř stále diváctvo smálo, občas i hlučně řehtalo. Na konci se silně tleskaloopon bylo nesčetněkrát. Zkrátka a dobře – ochotníci ukázali, že se nescházejí zbytečně a že diváky dovedou zaujmout – a my mu-síme jen doufat, že jim nedojde dech ani entuziazmus a příští rok pro nás nastudují něco tak dobrého, jako byl ten odvážný kus letošní.