Obsah

Info pro návštěvníky

 

Řada informací o městečku pro potenciální i skutečné návštěvníky Žera-vic.

Především situování městečka a trasy cesty do něj :

Naše městečko leží v Jihomoravském kraji, v jeho nejjižnější části – v Hodo-nínském okrese – v regionu zvaném Moravské Slovácko. Od Brna je vzdáleno asi 65 km – od města Kyjova 9 km

 

Další stylizovaná mapka ukazuje cestu z Brna, z PrahyNěmecka - po dálnici D1 až k Brnu – kolem něj dál až na exit 210Holubice – tam sjet z dálnice. Další cesta je na následující mapce : Slavkov – Nížkovice – Silničná – Archlebov – Strážovice – Kyjov – Žádovice – Žeravice.

 

Další mapka ukazuje cestu z Německa, PrahyBrna – nejprve po dálnici D1 – u Brna na křižovatce dálnic přejezd na dálnici D2 – na exitu č. 25Hustopeče sjet z dálnice – po silnici č.425 přes obec Starovičky – dále silnicí č.421 přes obce : Velké Pavlovice – Bořetice – Kobylí – Terezín – dále silnicí č.51 přes Čejč – pak silnicí č.422 přes Hovorany – Šardice – Svatobořice/Mistřín do Kyjova. Dá-le přes Žádovice do Žeravic.

 

Pro cestu z jihu – ze Slovenska a Maďarska ukazuje trasu další mapka – po dálnici D2 až k exitu 48 – Břeclav – tam sjet a po silnici č.55 kolem Hodonína – dále přes Dubňany – Svatobořice/Mistřín – Kyjov – Žádovice do Žeravic.

 

Poslední trasou je cesta z Rakouska – mapka ukazuje cestu ze tří moravských hraničních přechodů Drasenhofen/Mikulov – Schrattenberg/Valtice a Rein-tal/Poštorná. Cesta vede přes Břeclav a dále stejně jako z dálnice D2 po silnici č.55 do Hodonína – dále po silnici č.431 přes Dubňany – Svato-bořice/Mistřín – Kyjov – Žádovice do Žeravic. Na mapce jsou uvedeny i hraniční přechody ze Slovenska.

 

Řada informací o městečku pro potenciální i skutečné návštěvníky Žeravic.

Zařazení městečka do vinohradnických oblastí a trasy cesty do něj:

Vinařské městečko Žeravice je situováno do Slovácké vinohradnické pod-oblasti, do její severní části (viz mapka).

Na vjezdech do městečka jsou instalovány uvítací tabule s datem první pí-semné zmínky o existence obce.
Na další mapce jsou znázorněny hlavní trasy vinařských stezek a cyklostezek – městečko Žeravice leží na Bzenecké vinné stezce.

Další detailní mapka ukazuje, že trasa jak stezky, tak cyklotrasy vede po silnici mezi Bzencem a Žeravicemi.

Stezka je průběžně označena tabulkami – v případě, že vede cyklotrasa po shodné trase, je na tabulce i symbol kola. Šipka udává směr.

 

Restaurační zařízení v Žeravicích :

Ve středu obce – na náměstí je pohostinství „Na formance„, které po velké re-novaci uspokojí i ty nejnáročnější hosty jak stran stylového interiéru, tak v kvalitě poskytovaných služeb.Kromě každodenního podávání obědů jsou tu po-řádány kulinářské akce, možnost pořádání uzavřených společností a vyba-vení velkoplošnou tv projekcí. V letních měsících navíc zahrádkata-nečním parketem a velkým grilem, umožňujícím rožnění selat.

(foto © I.Kadaňka)

 

Na spodním okraji městečka,u silnice na Těmice a Bzenec,se nachází stylová vi-nárna Vinařství Stan.Žůrek. Slouží především větším uzavřeným společnostem a vyznavačům místního vínadobré zábavy. K dispozici jsou dvě vytápěné oddělené místnosti s kapacitou 6O35 míst. Začátkem posezení je degus-tace vín vlastní produkce, rozlévaných jak koštýřem, tak z lahví. Po před-chozí dohodě je k dispozici objednané jídlo, lahvové pivo, nealko a káva. O dobrou pohodu se stará vlastní kapela Vinařinka, které kapelníkem je majitel firmy. Její repertoár tvoří hlavně slovácké písničky.Další informace o sklepu najdete na www.vinozurek.cz .

(foto © I.Kadaňka)

 

Hned vedle je další restaurační zařízení vinárna Royal, ve které se pořádají ob-časné kulinářské akce jako jsou zvěřinové speciality apod. Slouží k pořádání oslav, rautů a jiných uzavřených společností.K dispozici je restauarce, barsalonek.K jídlu různé speciality – rozsáhlá vinotéka – točené pivo Staropramen – k poslechu i tanci reprohudba.

(foto © I.Kadaňka)

 

Nyní malá výprava do historie městečka – jen do té nejzajímavější :

Zatímco podrobnější informace o historii městečka najdete v odkazu historie, zde to budou jen události nejdůležitější spolu se seznamem jeho nejvýz-namějších pamětihodností. První historicky doložená zmínka o existenci, tehdy ještě pouhé vsi Žeravice,pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Své majetky, převážně vinohrady, zde mělo Olomoucké biskupství a klášter Hradisko u Olomouce. Také sousední ježovská farnost tu měla své fundační vi-nohrady.

Pro pěstování vína jsou obci nejen dobré klimatické podmínky, ale také výhodná jihovýchodní orientace většiny svahů v jejím katastru.

Rozmach obci umožnilo až povýšení na městečko králem Vladislavem II.Jagelonským. Glejt ze 14. června 1503 (originál je uložen v okresním archívu v Hodoníně) obsahuje i výsadu pořádat trhy a šenkovat vlastní víno.

 

Dochovala se i mapka regionu z 18.století, na které je městečko označeno německým názvem Scherawitz (po dvojkliku na obrázek se ukáže animace větší mapky).

V bývalé panské lisovně vína – později přestavěné na sokolovnu, je dodnes kamenný relief s erbem pánů z Petřsvaldu, dlouhodobých majitelů podstatné části městečka.

Perokresba od neznámého autora znázorňuje hlavní dominanty městečka – zprava : štít zámečku z roku 1540 – původní hasičská zbrojnice z roku 1927 – barokní kostel sv. Jana z roku 1722.

Původní rychtářova pečeť obsahovala kromě srpu také symbol vinařského nože, tedy nářadí dvou hlavních činností obyvatel obce – zemědělstvívinařství. Na pečeti je kromě obou symbolů rovněž erb pánů z Víckova. Ze znaku vychází i znak městečka, schválený parlamentem ČR k užití jak pro obecní prapor, tak logo.

 

Městečko se rovněž může pochlubit dlouhodobou přítomností komunity českýchmoravských bratří. V jejich kostele s věží se zvony – tzv. sboru, se konalo šest synodkonsilií sedmi starších. Na synodě konané 25.dubna 1616 byl zde na kněze ordinován tehdy 24 letý Jan Amos Komenský. Ze sbo-ru zbyl domek, ve kterém je částečně zachován interiér, který slouží jako pa-mátník nejen pobytu bratrské komunity, ale i expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde i fra-gmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů. Po dohodě je možno památník navštívit.

 

Pro případ nebezpečí hrozícího ze strany exekutivy Ferdinanda I., si bratři vybudovali systém únikových chodeb z jednotlivých domů v obci do společné chodby, vedoucí až na hrad Buchlov. Ten patřil jejich hostitelům, pánům z Petřsvaldu, vyznávajícím stejnou víru. Bratři pěstovali vinnou révu a právě ze sklepů s vínem tajné chodby vedly.

Obraz neznámého autora z přelomu 18. a 19. století znázorňuje požár v obci v roce 1775. Jsou na něm i tehdejší dominanty obce – kromě již zmíněného zámečku (na obrazu dole vpravo), katolického kostela (dole uprostřed) je tu i bratrský sbor s věží (na obrazu dole vlevo). Nad požárem v obci je světec svatý Florián v oděvu římského důstojníka.

Mezi největší pamětihodnosti městečka patří :

Zámeček
V roce 1540 byl v areálu bývalé tvrze postaven nevelký zámeček. K zámečku patřila zahrada, obehnaná zděnou zídkou. Žádné okrasné stromy a keře se ale nezachovaly. Z počátku byl zámeček majiteli obýván – poslední obyvatelkou byla komtesa Crestencie z Petřsvaldu, která zde v roce 1775 zemřela. Po-zdější majitelé Žeravic bydleli na Buchlově. Velkou vnitřní přestavbou v roce 1947 se zámeček přeměnil na újezdní měšťanskou školu J.A.Komenského. Jako škola slouží dodnes.

 

 

Barokní kaple sv. Barbory

Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1689. Střecha je pokryta šindelem, který se stále udržuje. Vnitřní výzdobu tvoří vyřezávaný oltář ze 17. stol., který byl renovován v roce 1926. Kamenný kříž na centrální cestě hřbitova (viz foto vpravo dole) byl osazen v roce 1848.

 

Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Základní kámen položil patron kostela Hanuš Dětřich Petřsvaldský v roce 1722. Za jeho velkého materiálního i finančního byl dostaven v roce 1728 a zasvěcen Stětí sv. Jana. Složité stavební práce prováděli místní občané za vedení stavebníků, stavějících Buchlov. Tři zvony v hlavní věži pocházely z bývalého bratrského sboru. Největší zvon vážil 27 q a 15 funtů. Když byl v roce 1666 u sboru litý, zvonař ukradl mnoho materiálu. Byl však svým tova-ryšem prozrazen a musel z ukradeného materiálu ulít ještě malý zvon, který byl zavěšen na radniční věž. Zvon na malou věž kostela věnoval Zikmund z Petřsvaldu. Při velkém požáru Žeravic v roce 1775 (viz obraz nahoře) vyhořel i kostel. Zvony se žárem roztavily a znovu byly přelity v roce 1776. Do kostela byl přemístěn již zmíněný zvon z radnice. Interiér kostela byl vybaven obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížovou cestou Joži Úprky, mistrem do-danou v roce 1897. Za dva roky poté byly pořízeny vzácné varhany, insta-lované mistrem Čapkem z Kremže. Uprostřed kostela je hrobka Marie Crestencie z Petřsvaldu. Za obou světových válek byly zvony odvezenypřetaveny – za první byly dokonce k vojenským účelům zabaveny i cínové píšťaly varhan (více o zvonech a hodinovém stroji v odkazu Římsko-katol. farnost).

 

Dřevěná boží muka

Asi kilometr severně od obce jsou u kapličky a dvou starých lip dřevěná boží muka z roku 1806. Dle pověsti z doby bitvy Tří císařů u Slavkova (podrobně viz odkaz Historie) zde byli popraveni dva francouzští vojáci – houslista a tambor. V místě, kde byli rovněž pochováni vojáci padlí v bitvě byla posta-vena boží muka a vysazeno pět lip. Dnes už stojí pouze dvě – původní ruko-dělné dílo nahradila replika z roku 1990 od místního řemeslníka. V roce 1913 zde byla postavena i zděná kaplička. Je to nejvýše položené místo obce, které nabízí krásný pohled na širého okolí – za jasného počasí je vidět i Pálavské vrchy.

 

Zděné kapličky

Na tehdejších „výpadovkách“ – u cest do sousedních obcí byly vybudovány cel-kem tři zděné kapličky. Nejstarší je kaplička u polní cesty do Bzence z roku 1861.

Další stojí u silnice do Ježova, která byla postavena v roce 1870.

Třetí a nejmladší je již zmíněná kaplička nad obcí u božích muk. Ta byla vybu-dována v roce 1913

 

Morový sloup

K ukončení tyfové epidemie, která těžce postihla žeravské občany, se vzta-huje postavení vysokého sloupu se sousoším Sv.rodiny uprostřed městečka v roce 1873.